Plavba okolo Kvarnerských ostrovů

Když opět přichází nabídka zúčastnit se plavby na plachetnici, neváhám tentokrát ani na okamžik. Vzhledem ke komplikacím spojeným s rokem 2020 (omezené cestování), padá volba na blízkou lokalitu severního Chorvatska - Kvarnerského zálivu. I tak není cesta do poslední chvíle zcela jistá. Až v marině města Novi Vinodoslki se nadcházející plavba zcela reálně zhmotňuje. A protože se loď Orion nachází v marině špatné bez obchodu, ještě se západem slunce vyplouváme doplnit zásoby do mariny na druhém konci města, u které se obchod nalézá. Marně vzpomínám, kdy jsem zažil něco tak absurdního jako jet do obchodu lodí…

Ráno vyplouváme podél východního pobřeží ostrova Krk. Přestože (nebo paradoxně právě proto), že předpověď slibuje prakticky nulový vítr, zvedá se zde vítr o rychlosti až 35 uzlů a poprvé nás posílá do náklonu. Vplouváme do dlouhé zátoky Vela Luka, chvíli zde kotvíme. Později odpoledne proplouváme mezi Krkem a Prvićem až dále do stejnojmenného hlavního města ostrova Krk.

Trasa pokračuje okolo severního cípu ostrova Cres opět do jeho hlavního města. Zde kotvíme 2 noci, jeden den využíváme k přejezdu ostrova no kolech. Kdesi ve stoupání ovšem své značně opotřebované půjčené kolo totálně likviduji a s částí skupiny se vracím zpět. Využíváme odpoledne k prozkoumání města Cres. 

S barevným západem slunce, kdy oranžové paprsky září proti potemnělému nebi i dlouho po samotném západu, vyvádíme Orion z přístavu na moře. S dalším členem posádky jdeme spát, kapitán nás neúprosně posílá do podpalubí: “O půlnoci střídáte!” Těžký je život na moři. Až na to, že na tuhle zodpovědnost se neskutečně těším a skoro nemohu dospat.

O půlnoci přebíráme loď kus před ostrovem Unije s cílem stále schovaným kdesi v dáli - Mali Lošinj. Nebe je plné hvězd, seznamujeme se s mapou a situací. Vidíme majáky na Uniji a jeden na pravoboku na miniaturním ostrůvku, jinak jen jednu loď kdesi v dáli. Kapitán odchází spát. Není žádný provoz, vítr mírný a loď se šine jen neochotně kupředu. Provádíme sami několik obratů podle větru a směru plavby, jinak je noční šichta možná až příliš klidná. Přesto, je to opět silný zážitek.

V marině Mali Lošinj se zastavujeme jen na doplnění vody, což je poněkud škoda, neboť městečko rozkládající se na okolních vršcích se v ranním slunci zdá neobyčejně krásné. Proplouváme průplavem na severní stranu ostrova Lošinj a míříme k Rabu. Zastavujeme ještě v zátokách okolo Punta Križa, kde se to hemží rybami. Večer doplouváme líným tempem do Rabu, který se už zdáli skví svými starobylými věžemi. Procházíme město a stoupáme na nejvyšší z věží. Tady v Rabu se skoro zdá, jako kdyby turistů letos neubylo. Jachty vplouvají do mariny jedna za druhou a zahrádky restaurací jsou často plné.

Vracíme se na ostrov Krk s plánovanou zastávkou na ostrově Plavnik. Konečně fouká, na přední vítr a v náklonu míříme na severozápad. Čím blíže je pobřeží, tím je zřejmější, že neplujeme vůbec pomalu. Po změně kurzu na severovýchod k Punatu a tím pádem na bočním větru letí Orion po hladině rychlostí až 8 uzlů.

Vracíme se opět na Krk, tentokrát po západním pobřeží. Fouká poměrně silný vítr. Nedlouho po opuštění přístavu ovšem přichází komplikace. Padá gena, něco si přej! Následuje několik vteřin naprostého ochromení, kdy sledujeme přední plachtu pomalu sklouzávat do moře. Vytahujeme plachtu na palubu a zjišťujeme, že je přeřízlé lano, které ji vytahuje vzhůru. V silném větru nemáme šanci situaci vyřešit, vplouváme do blízké zátoky a kotvíme k opravám. S použitím náhradního lana genu znovu vytahujeme vzhůru, ovšem pro změnu se nám při vytažení vzpříčí kotva na přídi a musíme ji vytlouci sekerou.

S opravenou lodí obeplouváme ostrov Krk, se zadním větrem konečně zkoušíme plavbu na motýla, kdy je jedna plachta vytažena na levoboku a druhá na pravoboku. Zastavujeme u vesnice Omišalj, která se nachází na výrazném pahorku, ale poněkud ji hyzdí blízké sklady ropných produktů. Se západem slunce proplouváme pod velkým mostem spojujícím ostrov s pevninou a pomalu se vracíme zpět.